Skupina Brenta je možná českými turisty trochu opomíjena |
Ozářený ranní horský masiv Brenty |
Horský masiv Brenty je 40 km dlouhý a 12 km široký |
Brenta tvoří nejzápadnější část horského systému Dolomit |
Vrcholy a skalní věže Brenty jsou soustředěny na poměrně malé ploše a proto působí mohutným dojmem |
Severní a východní ohraničení tvoří údolí říčky Noce, která protéká na severu údolím Val di Sole a na východě údolím Valle di Non až k soutoku s řekou Adiže |
Jižní hranicí je údolí Valle de Sarca a průrva Giudicaire nad střediskem Tione |
Údolí Valle di Meledrio tvoří západní hranici horské skupiny |
Na západ leží masiv Adamello a Presanella, který sice tvoří s Brentou jeden společný NP, ale jde již o pohoří počítané k východním Alpám |
Stoupání k winteraumu |
Šerpové:o) |
Výlety v nižších polohách slibují členitý terén s množstvím potoků a vodopádů |
Místní ferraty lákají jedinečností skalních hradeb a věží |
Hlavním stavebním prvkem je vápenec s magneziem a karbonem |
Cesta k chatám je docela pohodová |
Středem skupiny Brenta vede zajištěná cesta „ Via delle Bocchette“ |
Jde o dobře zajištěnou ferratu, vedoucí v kolmých skalních stěnách |
Rovněž vede po mnoha skalních pásech a přes vysoko položené skalní úžlabiny a nejvýše položená horská sedla |
Pastouška |
Díky chybějícím listnatým stromům zde podzim nebývá tak barevný |
Když byl v roce 1972 dokončen v severní části centrální Brenty zajištěný chodník Via delle Bocchette, otevřela se jedinečná cesta vedoucí napříč bizarním světem Dolomit. |
Chaty jsou otevřeny většinou od 20.6. do 20.9., podle počasí někdy i déle |
Rifugio Tuckett |
Většina chat má nezamčené zimní prostory |
Zajištěná cesta vedoucí celým hřebenem, je rozdělena do několika dílčích klettersteigů |
Přirozeným a nejznámějším východiskem je Madonna di Campiglio |
Bocchette znamená úzký zářez nebo štěrbina a přesně taková je i samotná cesta |
Cesta plně využívá přirozených skalních polic vzniklých zvětráváním horniny |
Navazování do úvazů |
Přechod celého chodníku lze rozdělit do několika úseků |
Sentiero SOSAT |
Zajištěná cesta spojující chatu Tuckett s chatou Alimonta |
Cesta podél suťového kaňonu |
Kdo se na tuto ferratu vydá, neměl by rozhodně trpět závratěmi |
Výhled na gigantické zřícené skalní bloky |
Hodnocení obtížnosti:o) |
Mnohá místa jsou zajištěna odvážně instalovanými žebříky a ocelovými lany |
Pohádkový úsek dospěje na okraj skalnatého zlomu |
3 pevné právnické body:o)) |
Místy celoročně zledovatělý terén a značná expozice:o) |
Ledové království na vrcholu suťoviska |
Okolo nás v celé kráse nejznámější věže: Campanile Basso, Campanile Alto, Torre di Brenta aj. |
Nejčastějším východiskem je chata Pedrotti nebo Alimonta |
Technicky nejobtížnější úsek |
Na zledovatělém místě, kde je sice římsa dostatečně široká, si každý z nás rád cvaká obě svá karabiny na ocelové jistící lano |
Exponované a vzdušné plotny |
Úsek ohrožený padajícími kameny |
Soustava na sebe navazujících kolmých žebříků |
Pohled na západ |
Klesáme úzkým suťovým žlebem |
Vápencové plotny |
Závrať? |
Ocelové „kramle“ |
Sestupujeme komínem, který je výrazně vlhký a vyplněný sněhem |
Chodník Brentari |
Výhledy na jezero skrze průrvu |
Přes noc napadl čerstvý snížek |
Jištěný odpočinek:o) |
Ostré zoubky Dolomit |
Skvělý rozhled po okolí |
Dolomiti di Brenta |
Vyhládlo! |
Stále se opakující žebříky a ocelová lana |
Sestup na chatu Tuckett vede po nepříjemném a v případě malého množství sněhu i nebezpečném ledovci Vedretta di Brenta inferiore |
Alive derci Brenta! |
Ze sedla Bocca del Tuckett můžeme sestoupit také na jihovýchod po cestě č. 322 k chatě Croz dell Altissimo a následně ke kouzelnému jezeru Molveno. Je krajinově působivá, ale používají ji jen mučednicky založení horalé, jako nástupovou trasu – převýšení 1900 m! |
 |
|